Erik Čížek je členem Troublegangu, skupiny lidí s hendikepem, která v rámci projektu O KROK testuje různé pracovní pozice ve firmách a zjišťuje, jestli by byly vhodné i pro lidi s postižením. Erik je neslyšící a v Troublegangu zastupuje právě lidi s tímto hendikepem. V sobotu 25.9. si připomeneme Mezinárodní den neslyšících. Jak se s takovým postižením vlastně žije?
Erik krátce po narození prodělal infekci, která způsobila, že přišel o sluch. Od malička tedy nosil naslouchadlo a chodil do speciálních mateřských škol. Když začal chodit do základní školy, jeho naslouchadlo začalo zlobit, přestal slyšet a musel se hodně snažit, aby ve škole rozuměl.
Dnes je Erikovi 21 let, používá naslouchadla, na která dobře slyší a také mluví. Erik říká, že je za to rád.: „Co se týká řeči, tak mi hodně pomohlo, že jsem chodil na logopedii a moc děkuji svým rodičům a babičce, protože se mnou pořád mluvili.“ Přestože Erik mluví a s naslouchadly i slyší, naučil se i znakovou řeč: „Jednou jsem byl na dětském táboře, který byl pro všechny děti. Jeden kluk nemluvil a používal znakovou řeč. Já jsem mu nerozuměl a vlastně jsem vůbec nevěděl, co to je. Vedoucí mně to vysvětlil a mě to začalo strašně bavit a naučil jsem se to.“
V tu dobu ještě Erik netušil, že znakovou řeč bude potřebovat. Když totiž začal chodit do učiliště pro neslyšící, nemluvil tam skoro nikdo a všichni používali znakovou řeč. Erik se vyučil kuchařem a na své povolání se těšil. Práci hledal Erik v posledních dvou letech a jeho neúspěchy ovlivnila i doba covidová. V kuchyni začal pracovat jako brigádník, práce ho bavila, ale firma kuchyni zavřela. Pomáhal tedy na stavbě, protože jinou práci neměl. Když našel opět práci v kuchyni, tak sotva začal, dozvěděl se, že může být jen pomocný kuchař na částečný úvazek, nezbylo mu tedy nic jiného než souhlasit. A tak to šlo dál. Když konečně našel Erik práci v kuchyni na více hodin, začal mít jiný problém, vlastně dva. Tomu prvnímu možná ani nebudete věřit. Erik pracoval na směny, ráno bylo práce hodně, ale odpoledne ne, a tak často postával, protože práce nebyla, a právě to Erikovi vadilo. Erik nevydrží nic nedělat, potřebuje pracovat 😊. Druhým důvodem se mezitím stal jeho milovaný sport. Každodenní tréninky moc nešly skloubit se směnami. O sportu Erik vypráví rád: „Mám hrozně rád pohyb. Chodím pěšky, do posilovny a s partou ze základní školy hrajeme fotbal. Nejdůležitější je pro mě atletika, jezdil jsem na závody i s naší reprezentací do zahraničí. Nyní házím kladivem a diskem a na tréninky jezdím 5x v týdnu do Prahy, a proto potřebuji práci v běžném čase bez směn. Trénuji v týmu, kde jsem neslyšící jediný, ostatní žádný hendikep nemají. Většinou jezdím na závody pro hendikepované, ale soutěžím i na závodech standardních. Úspěchů na těchto závodech si více vážím, protože na běžných závodech je hodně účastníků, a to je pro mě motivace se posouvat a víc zabojovat. To mám rád.“
Možná i proto, že chtěl Erik najít lepší práci, se stal součástí Troublegangu. Podle něj je Troublegang dobrý nápad a může pomoct i ostatním: „Je to o tom, že firmy často nemají zkušenosti s postiženými. My víme, co a jak. Firmy potřebují znát naše názory, aby věděly, koho můžou nebo nemůžou zaměstnat např. kvůli bezpečnosti. Pro neslyšící jsou třeba špatné stroje, zejména ty přikryté, neslyšící třeba nemusí slyšet, kdyby stroj měl nějakou poruchu. Lepší jsou stroje se světelnými ukazateli. Samozřejmě se jinak posuzuje pracovník s naslouchadlem a bez něj. Obecně ale není pro neslyšícího dobré pracovat v hluku, protože pak může třeba něco přeslechnout anebo by nemusel slyšet své kolegy.“
Troublegang testoval pracovní možnosti i ve firmě CLASSIC Oil s.r.o., Erikovi se práce tam zalíbila natolik, že o ní projevil zájem a s asistentkou Troublegangu se poté vypravil na zkušební den jako zájemce o práci. Ve firmě CLASSIC Oil s.r.o. ho vřele přivítali a ukázali mu, co by mohl konkrétně dělat a Erik si práci hned vyzkoušel.
Začal polepováním barelů, do kterých pak napouštěl kapaliny. Jeden barel měl 30 kg, ale s tím Erik problém neměl. Stejně tak hravě zvládl i napouštění oleje do sudů a jejich speciální uzávěry: „Měl jsem z práce dobrý pocit. Všechno bylo v pohodě. Hlavně se mi líbilo, že je tam pořád co dělat, protože mně to nicnedělání prostě vadí.“ Zástupce firmy byl s Erikem také spokojený a nabídl mu pracovní smlouvu.
Držíme Erikovi palce 😊.
Comentarios