Lidi se zdravotním postižením se do projektu O KROK dostávají až po návštěvě Lékařské posudkové služby. Jako žádný med pro naše kolegy v první linii, kteří pak musí vyvracet spoustu nesmyslů vůči zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
My s naší zkušeností se setkáváme s lidmi, kteří již mají minimálně jedno jednání s Lékařskou posudkovou službou (dále také LPS) za sebou. Prošli procesem přiznání invalidity 1. – 3. stupně, či mají status osoby zdravotně znevýhodněné. S těmi pracujeme ve vztahu k zaměstnavatelům na běžném trhu práce.
Dnes přišel člověk, kterému na podzim diagnostikovali epilepsii.
Bohužel se při první atace udeřil do hlavy tak, že následovalo krvácení do mozku a medikace. Proces přiznání invalidity byl rychlý.
Dostal 3. stupeň invalidity, výměru 9 500 Kč měsíčně a informaci – „když budete pracovat, tak o příjem přijdete. Vždyť máte třetí stupeň, proboha.“
Jak má vyjít s příjmem 9 500 Kč už mu neřekli.
Co vysvětlujeme každému, kdo k nám přijde a má invaliditu?
Pracovat můžete vždycky.
Ideálně za podmínek, které podporují zlepšování nebo stabilizaci Vašeho zdravotního stavu.
LPS nemá, co zkoumat, zda pracujete nebo ne. Zkoumá Váš zdravotní stav a omezení s tím spojená.
LPS musí postupovat podle vyhlášky.
I s třetím stupněm můžete pracovat, ideálně za upravených podmínek, ale je to na Vašem uvážení.
Lékařská posudková služba nemá v českém prostředí dobrou pověst. V poslední době téma otevřel také Český rozhlas, který se v reportáži dotýká hlavně procesu hodnocení žádostí a jeho dlouhého trvání.
Často se pozastavujeme nad tím, proč musí lidi se zdravotním postižením narážet na další bariéru, než už je jejich hendikep. A proto bychom rádi nabídli svou zkušenou pomocnou ruku veřejné správě při mírných korekcích jejich postupů. Hlavně proto, abychom neměli posudkové lékařství jako za Švejka:-)
