Zhruba 13 % obyvatel ČR má nějakou formu zdravotního postižení a v 7 % domácností nachází alespoň jedna osoba, která pobírá invalidní důchod. Median příjmů osob se zdravotním postižením je nižší než osob bez zdravotního postižení. Je tedy evidentní, že kvalita života OZP a jejich zapojení na trhu práce má dopad na velkou část české populace. Jsou však stávající opatření efektivní? Jak bychom je mohli zlepšit? A co by se stalo, kdyby byl zákon o zaměstnanosti nastaven jinak, například zrušením náhradního plnění?
V rámci O KROKu jsme zadali agentuře STEM na vypracování finanční analýzu změny zákona o zaměstnanosti. Chtěli jsme prozkoumat, jaký by taková změna měla vliv na příjmy domácností OZP i státní správu. Přečtěte si, co jsme se dozvěděli.
Jak je to nastaveno teď?
Ujasněme si nejdříve definice. V současné chvíli se osob se zdravotním postižením (OZP) týká zvýšená ochrana na trhu práce, včetně příspěvku na zřízení pracovního místa, příspěvku na úhradu provozních nákladů, odpočtu pojistného na zdravotní pojištění a slevy na dani z příjmu každého zaměstnance se zdravotním postižením. Tato opatření mají za úkol kompenzovat zaměstnavatelům nižší míru ekonomické aktivity OZP ve srovnání s celkovou populací.
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat OZP ve výši povinného podílu 4 %. Tuto povinnost mohou plnit BUĎ zaměstnáváním OZP v pracovním poměru NEBO odebíráním výrobků nebo služeb v rámci náhradního plnění NEBO odvodem do státního rozpočtu NEBO kombinací uvedených způsobů.
Náhradní plnění označuje odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání zakázek zaměstnavatelům na chráněném trhu práce.
Co je tu tedy za problém?
Problémů je několik. Cílem celé politiky zaměstnávání OZP by mělo být, aby lidé se zdravotním postižením měli příležitost uplatnit se na pracovním trhu podle svých nejlepších schopností. Mezi OZP je ale vyšší podíl nezaměstnaných osob ve srovnání s celkovou populací, což indikuje problém na straně nabídky i poptávky práce.
Proč není dostatek osob se zdravotním postižením, kteří hledají práci na otevřeném trhu? Je to zejména z důvodu omezené možnosti dosáhnout nejvyšší možné úrovně vzdělání, kvality poskytované podpory nezaměstnaným osobám při hledání pracovního místa a celkové nedostatečné aktivizace na trhu práce. OZP tedy vykonávají častěji hůře ohodnocená zaměstnání ve srovnání s celou populací. Méně inklinují k podnikatelské činnosti a častěji vykonávají manuální zaměstnání.
Proč není dostatek nabídek práce pro OZP? Jde zejména o nedostatečnou motivaci zaměstnavatelů vytvářet, přizpůsobovat a nabízet pracovní místa osobám se zdravotním postižením. Další důležitý aspekt je také to, že skupina OZP je vysoce heterogenní, důležitá je tedy role osvěty. Zajištění přístupnosti pro OZP není jen o bezbariérovosti a to je něco, s čím mají zaměstnavatelé často jen omezené zkušenosti a neví si proto rady. Proto máme v O KROKu Troublegang, který zaměstnavatelům vysvětlí, kde všude mohou být na pracovišti překážky pro člověka se zdravotním postižením.
Pomáháná současné nastavení zákona o zaměstnanosti situaci zlepšovat?
Podle analýzy STEM je odpověď na tuto otázku “ne tak úplně”. Podívejme se na důvody, proč tak soudíme:
1. Sama státní správa není současným nastavením zákona o zaměstnanosti motivována zaměstnávat OZP.
Státní správa v současné chvíli zaměstnává 1,8 % místo povinných 4 % OZP. V roce 2021 činily náklady veřejné správy spojené s naplňováním zákonné povinnosti týkající se zaměstnávání OZP 10,5 mld. Kč, zatímco příjmy tvořily řádově 3,3 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že šlo o převod prostředků mezi jednotlivými kapitolami státního rozpočtu, dopad na státní rozpočet byl nulový. Tato povinnosti proto pro státní správu není efektivní incentiva OZP zaměstnávat.
Další náklady spojené s výdaji státního rozpočtu byly výplaty podpory nezaměstnanosti osobám, které by jinak mohly být zaměstnány, a poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce. To znamená dvojí financování ze státního rozpočtu - kompenzace zaměstnavatelům a nákup náhradního plnění od těch samých zaměstnavatelů.
2. Financování podpory OZP je v tuto chvíli skoro kompletně zaměřeno na kompenzaci zaměstnavatelů - místo financování vzdělávání.
V roce 2021 činila kompenzace nákladů pro zaměstnavatele na chráněném trhu práce (příspěvek na podporu zaměstnávání OZP) 9,2 mld. Kč, což je 98 % všech prostředků směřovaných na oblast podpory zdravotně postižených na trhu práce. Na podporu zaměstnávání OZP na otevřeném trhu práce jsou z celkového objemu prostředků na podporu OZP alokovány pouze 2 %. Na vzdělávání a rozvoj OZP (rekvalifikace, pracovní rehabilitace) bylo alokováno pouze 142 mil. Kč. 81 % z této částky poskytla EU. Naprostá většina prostředků směřuje do kompenzací pro zaměstnavatele na CHTP s velmi nízkou investicí do vzdělávání OZP, které by pozitivně ovlivnilo míru zaměstnanosti, mzdové ohodnocení, sociální mobilitu OZP i efektivitu práce OZP. Kdyby tyto peníze byly využity efektivnější, znamenalo by to větší pravděpodobnost, že se OZP uplatní na trhu práci v rámci svých nejlepších dovedností.
Co je potřeba změnit?
Podle finanční analýzy STEMu by přechod osob se zdravotním postižením z chráněného trhu práce na otevřený trh práce znamenal zvýšení čistých ročních příjmů OZP i úspory nákladů státního rozpočtu, i kdyby se přitom značný podíl OZP přesunul do nezaměstnanosti. Finanční prostředky není potřeba navyšovat, ale je potřeba je zacílit do vzdělávání a osvěty. Právě role osvěty a propojení tématiky OZP se vzdělávací a zdravotní politikou jsou klíčové kroky k opravdu efektivní podpoře osob se zdravotním postižením.
Tyto závěry nám potvrdily, že je prostor situaci zaměstnávání zlepšovat a naše snaha směřuje správným směrem. Chcete nám s tím pomoci? Přihlašte se k odběru našeho newsletteru nebo nás rovnou kontaktujte!
Chcete se o studii STEMu “Finanční analýza změny zákona o zaměstnanosti v kontextu zaměstnávání osob se zdravotním postižení” dozvědět víc? Ozvěte se nám na advocacy@etincelle.cz.
Comments