top of page
Search
  • Klára Školníková

Funguje systém správně? Jak pomáhá invalidní důchod.

Updated: May 2, 2023


Tento článek je psán z pohledu skupiny lidí, která věří, že ten nejúčinnější způsob, jak zlepšit a podpořit kvalitu života člověka se zdravotním postižení, je úspěšné začlenění na otevřený trh práce.


Proč? Důvodů je mnoho. První je zjevný - na otevřeném trhu práce získá zaměstnanec lepší finanční ocenění. To znamená vyšší kvalitu života, rozšířené možnosti investovat do seberozvoje, zdravotní prevence i sebepéče. Méně stresu ohledně své životní situace a při práci na dobře adaptované pracovní pozici také příjemné pracovní prostředí. Další důvody nejsou tak zjevné. Socializace, která se vymyká segregaci na “zdravé” a “nemocné”, pomáhá bourat předsudky a mylné představy o lidech se zdravotním postižením a nabízí jim přístup k cennému sociálnímu kapitálu, díky kterému mají větší šanci, že jim jejich síť známých a přátel pomůže z nepříjemné životní situace. No a samozřejmě je to celé lepší pro stát (více ekonomicky aktivních občanů na otevřeném trhu práce) i pro zaměstnavatele (více kvalifikovaných pracujících s rozmanitými pohledy na svět).


Jak říká Jindřiška Kleknerová z Fosa o.p.s. , “Bohužel, existuje několik překážek, které vývoji v této oblasti brání. Kromě stigmatizace a nedostatku ochoty a vstřícného nastavení zaměstnavatelů je zde princip, kterým se v současnosti řídí získávání invalidních důchodů. Tento náš současný systém totiž často způsobuje to, že se osoby s postižením na otevřený pracovní trh nezačleňují, v mnoha případech se o to raději vůbec nepokouší.”


Jde o současný systém udělování invalidního důchodu.


Nejprve základní definice: invalidní důchod je typ důchodu poskytovaný státem pro občany, jejichž zdravotní stav u nich způsobil pokles pracovní schopnosti. Rozlišuje se mezi jednotlivými stupni invalidity, které procentuálně označují míru poklesu pracovní schopnosti. Od těchto stupňů invalidity, a dále také od doby pojištění před vznikem invalidity, se odvíjí výše invalidního důchodu. Invalidní důchod se uděluje na základě žádosti. Při procesu posuzování invalidity rozhoduje lékař posudkové služby České správy sociálního zabezpečení na základě informací od ošetřujícího lékaře - Lékařská posudková služba (dál také LPS).


Lékařská posudková služba má za úkol posoudit všechno, včetně fyzických a duševních schopností posuzovaného, vzdělání, zkušeností a znalostí, a potom vyhodnotit, jak moc mu klesla pracovní schopnost v porovnání s dobou před vznikem invalidity. Klíčové je, že sleduje také stabilizaci a adaptaci člověka na nový zdravotní stav.


A jsme u jádra pudla. V případě, že LPS usoudí, že se dotyčný dostatečně stabilizoval a adaptoval na svůj zdravotní stav, může dotyčnému invalidní důchod snížit nebo dokonce odebrat. Čím se určuje adaptace a stabilizace? Aktivitou na otevřeném trhu práce a výší úvazku. V praxi to znamená, že lidé s postižením raději nechtějí pracovat na otevřeném trhu práce, nebo preferují nižší úvazky. Bojí se totiž, že jinak o invalidní důchod přijdou.



Ve chvíli, kdy jsou lidé se zdravotním postižením odrazováni od plnohodnotného zapojení na otevřeném trhu práce, vysvětluje to obrázky, jako tento (data jsou ze studie agentury STEM zadané O KROKem).


“Ze rozhovorů s OZP víme, že mezi příjemci invalidního důchodu je tato informace rozšířená a je nepsanou poučkou, že člověk by na otevřeném trhu práce neměl pracovat na plný úvazek, pokud se chce vyhnout přehodnocení svého stupně invalidity”, zmiňuje Anna Kaucká z organizace Rytmus - od klienta k občanovi, z.ú.


To je ale přece úplně špatně. Na otevřeném trhu práce jsou k dispozici místa přizpůsobená pro lidi se zdravotním postižením tak, aby se jim práce co nejlépe vykonávala. Mohou ji tedy dělat na plný úvazek. Znamená to, že už nemají sníženou pracovní schopnost? Samozřejmě, že ne! Vzhledem k tomu, že jim ale z důvodu uplatnění na OTP může být odebrán invalidní důchod, znamená to pro ně, že si přechod na něj pořádně rozmyslí. A to stejné mimochodem platí pro zaměstnavatele - proč investovat do přizpůsobení pracovního místa, když systém nemotivuje OZP hledat práci na otevřeném trhu práce?


Rozšířenou mylnou představou je, že pracující na chráněném trhu práce a pracující na otevřeném trhu práci musí vykazovat rozdílnou míru adaptace a stabilizace. Subjekty veřejné správy a soukromé sféry zaměstnávají agentury na chráněném trhu práce jako formu náhradního plnění. “Agentury potom dodávají zaměstnance s postižením na pozice, které by mohly existovat v rámci OTP, kdyby je původní zadavatel zaměstnal na přímo.”, říklá Kateřina Broža z Etincelle.


Máme tedy nástroj, který funguje více méně správně (judikáty, kdy OZP rozporuje odebrání invalidního důchodu, mají různorodé výsledky). Ale ve stavu, v jakém existuje, odrazuje OZP od zapojení se na otevřený trh práce a představuje incentivu pro ekonomickou neaktivitu. Navíc v posledních letech vzniká nepřiměřený počet chráněných pracovišť, které čerpají příspěvky od státu a OZP zaměstnancům neposkytují žádnou zvláštní péči, někdy zde dochází i k opačným efektům. Není tedy na čase, abychom tento nástroj nastavili jinak?


Chtěli bychom, aby invalidní důchod sloužil pro osoby se zdravotním postižením jako nástroj, který pomáhá ke stabilizaci ekonomické situace a motivuje k zapojení na otevřený trh práce. Nemůže být statutem, který vede k obavám při aktivizaci a zapojení lidí s postižením mezi zdravou populaci, což se bohužel v současné době děje.


128 views0 comments
bottom of page